Naše společný snídaně si užíváme. háťa je spíš na sladký, potěší jí kobliha, koláč, v případě nouze i dva brumíci, ale každej musí bejt jinej :-) no, dneska jsem udělala celozrnnej chleba se žervé, což je taky poměrně úspěšný i když teda poslední dobou je jakýkoliv jídlo od maminky nepřítel, až z toho začínám mít depku :-/ každopádně snídaně fungujou i jako povídací seance, dneska mi háťa zaujatě vysvětlovala, jak si budeme hrát na macha a šebestovou, vezmeme si velkou vidličku a kladivo, a ty budeš, maminko, kropáček a budeš mít angínu a já všechny ty bacily zapíchnu a zaklepu... a pak ti ještě vydrhnu krk kartáčem :-) tak nevim, snad to přežiju :-) taky sledujeme snídani s novou, máme oblíbený relace, jako je doprava, počasí, já zprávy a pak ještě papání, pořad, kde vaří hrubešová. jíst se to většinou určitě nedá, neb je to buď děsně zdravý nebo samá zelenina, ale kouká se na to dobře :-) mezitím hátě neustále připomínám, aby jedla, pila, zavřela pusu, nekrmila pod stolem psy a tak vůbec :-) ale je to naše ranní půlhodinka, kterou mám moc ráda... vypadá to asi takhle:
pátek 26. února 2010
Společná snídaně
Naše společný snídaně si užíváme. háťa je spíš na sladký, potěší jí kobliha, koláč, v případě nouze i dva brumíci, ale každej musí bejt jinej :-) no, dneska jsem udělala celozrnnej chleba se žervé, což je taky poměrně úspěšný i když teda poslední dobou je jakýkoliv jídlo od maminky nepřítel, až z toho začínám mít depku :-/ každopádně snídaně fungujou i jako povídací seance, dneska mi háťa zaujatě vysvětlovala, jak si budeme hrát na macha a šebestovou, vezmeme si velkou vidličku a kladivo, a ty budeš, maminko, kropáček a budeš mít angínu a já všechny ty bacily zapíchnu a zaklepu... a pak ti ještě vydrhnu krk kartáčem :-) tak nevim, snad to přežiju :-) taky sledujeme snídani s novou, máme oblíbený relace, jako je doprava, počasí, já zprávy a pak ještě papání, pořad, kde vaří hrubešová. jíst se to většinou určitě nedá, neb je to buď děsně zdravý nebo samá zelenina, ale kouká se na to dobře :-) mezitím hátě neustále připomínám, aby jedla, pila, zavřela pusu, nekrmila pod stolem psy a tak vůbec :-) ale je to naše ranní půlhodinka, kterou mám moc ráda... vypadá to asi takhle:
Zase jeden zlom :-)
Až do dneška probíhalo koupání háti tak, že jsme vykoupaly, vytáhla jsem jí z vany, částečně utřela, zabalila do ručníku a odnesla přes celej byt do pokojíčku. Jenže její váha už mě poměrně zmáhá, respektive moje záda to vytahování z vany už nedávaj, takže jsme zakoupily slušivý župánek, bílej, s hvězdičkama na kapsách, s přišitým páskem (což velmi oceňuji :-) ) a začala nová éra. vytahování z vany se teda samo nevyhnu, nicméně už těch mokrých 18kg netahám přes celej byt, háťa se zachumlala do župánku, natáhla si crocsíky a šupajdila pěkně po svých :-) je to teda zvláštní pocit, protože jsme měly hru, maminko, nes mě jako miminko a zpívej u toho maminka má miminko, miminko háťu, háťa je mimino, mimino mámino, tohle máme od narození, naše písnička, jeden z rituálů... a ta mi teda bude děsně chybět, ale asi si to vynahradíme jinak...
jinak jí děsně miluju, je neskutečná, malej prevítek, ale totálně mě dostává...
taky jsme si včera domů zkusily přivolat jaro, tulipány jsou moje zamilovaný jarní kytky a zjevně to pomohlo, protože co včera zažila praha za jarní počasí, to bylo úplně neskutečný. dala jsem háťu spát po o a sama jsem si otevřela okno a labužicky se natáhla na edačku a nasávala to sluneční teplo a energii... bylo to bájo, až na to, že jsem potupně usnula a probudila se za hodinu krapet zmrzlá a jak jsem posléze zjistila, byla jsem jediná, kdo doma
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
