Velikonoce už jsou za humny :-)

Dneska jsme s háťou spolu poprvé barvily vyfouknutý vajíčka. teda vyfouknout je, to byl zas úkol, štěstí, že mě přitom nikdo neviděl, páč mi div nevystřelili oči z ďůlků, to byla makačka vyfouknout takový hmoty skrz tak maličkou dírku, fakt jsem se zasmála :-) a druhej den jsme šly na to, háťa je pečlivka a je to vidět...


a tady je výsledek :-)

4. narozeniny

Dneska jsem od rána dojatá, moje malá holčička má čtvrtý narozeniny... ach jo, uteklo to, hrozně moc, na den, kdy se narodila, si pamatuju doteď, byla to docela sranda, modří už vědí ;-) přála si dort s lentilkama, tak babička upekla a teta ozdobila. maminka byla letos bez práce, co se dortu týče :-) dárků bylo taky dost, dostala kolobrndu a při montáži se ženské osazenstvo nadmíru pobavilo, ale vy ne, páč fotky chlapů mám zakázáno sem dávat :-) ale oslava se vydařila, haťulka sice byla rychle unavená, ale překonala se :-) fotka s dortem je poněkud odhlavená, ale jsem chtěla, aby byl vidět ten dost a jelikož jsem to nefotila já, výsledek je takovejhle bezhlavej :-)


Tady jsme spolu, jedna z mála fotek, který společně máme, když fotograf jsem u nás já. na mě nekoukejte, zrovna mě skolil ten pitomej rotavir, tak vypadám, jak vypadám ;-)

Už je líp :-)

Tak rotavira postupně chytla celá rodina a to, prosím, včetně půlky psů :-) naši vydrželi, jsou statečný :-))) a hátě se konečně udělalo líp, už jsem byla nešťastná, že nic nejí, ale ani nepije...
a tady už je vidět, že je jí mnohem mnohem líp...

Rotavirus je prevít

Dnešní noc byla děsná. Už při návštěvě gabči a daníka v nemocnici se mi háťa zdála teplejší než obvykle a po kontrolním měření (naštěstí teploměry na tomhle oddělení nechyběly, což se o ostatních věcech moc říct nedá) měla 38,5°C. což mě dostatečně vyděsilo, protože její standardní teplota je 36,2°C, při nemoci max. 37,8°C a to už je něco. hned jsme jely domů, kde odmítla večwři a v půl sedmý chtěla jít spát, taky věc nevídaná. ovšem cca v půl jedenáctý to začalo, nejdřív bolení, pak pláč a nakonec začala blinkat. a blinkala celou noc. ohozený bylo všechno, postel (několikrát), zeď, pyžamko jsme převlíkaly 6x, pak už došly zásoby. Bohužel, když spí a blinká, nevzbudí se, takže já zůstala celou noc vzhůru, aby se neudusila. k tomu se asi ve dvě přidala brutální běhavka, ve tři supr zimnice. takže noc jsme strávily během mezi postýlkou, záchodem a koupelnou, no zážitek 8-/ a takhle vypadala ta moje kočička celý pondělí i úterý:

Ratibořice

Dneska jsme vyjely v silné trojce - Neli, háťa a já zařizovat ještě nějaké drobnosti kvůli neldiný svatbě, která bude v dubnu v Ratibořicích. Sněhu celkem ještě dost, i když oproti praze nic moc :-) ale sluníčko svítilo, celkem pěknej den se nám podařil. Nelda s sebou vzala i toho jejich vejlupka, takže on v kombinaci s háťou, no o zábavu bylo postaráno :-)

Háťu sníh očividně bavil:

Dobrá zábava bylo i tahat se s Dracoušem a nebo sedět na větvi stromu, pod kterým se bude nelinka vdávat...

Ten strom je vůbec úžasnej a co teprve, až pokvete, jsem zvědavá...

Včera byly k snídani koblihy, koupila jsem je v kaufu, akce :-) ale když jsem je viděla, nešlo je tam nechat, byly tak obrovský, nadejchaný a krásně pocukrovaný, že jsem zkrátka neodolala. koblihy, horkej čaj, venku mráz a sníh, my zalezlý na sedačce pod dekou, kdo by odolal? no a tahle kombinace se teda fakt setkala s úspěchem, byla to jednoduše lábuž!!!



Háťa byla o víkendu s tetou Nelli na výletě a vrátila se nadšená. Když mi volala, naprosto úžasně mi zazpívala do telefonu Pásli ovce valaši. Je to její nejoblíbenější koleda, co na tom, že vánoce už jsou dávno pryč, jí to prostě baví a tak jí zpívá několikrát denně :-) a k tomu ještě My jsme žáci III.B a Pod dubem, za dubem. to jsou tady momentálně největší hity. Z pohádek frčí jonáš (kanafásek), mach a šebestová a nemo. všechno s oblibou cituje a má z toho děsnou prču :-) novinka je forman šejtroček, současnej večerníček, sedí, kouká jako pěna a vypadá, že se jí to líbí. v knihovně jsme si půjčily sněhurku a sedm trpaslíků, protože háťa dostala opravdovej dům pro trpaslíky i s trpaslíkama a sněhurkou a moc jí baví. pak jsme si půjčili knížku od čtvrtka, jsou to různé pohádky, čteme každý večer. tuhle knížku jsme měly půjčenou už cca před dvěma rokama a jednu pohádku háťa uměla už v tý době nazpaměť. má velkou výhodu, že jí stačí cokoliv párkrát slyšet a už si to pamatuje. nicméně, myšku a šišku už zase slavnostně zapomněla :-) ale mám to natočený na mobil, fakt celou pohádku :-)

v sobotu nakreslila krásnou velrybu. původně to byl teda žebřík, potom koláč pro mě a posypanej mákem, ale pak nějak zakouzlila a je z toho hlava velryby... už visí na lednici :-)



taky si sem musím napsat jedno překrásný slovo, který si vymyslela. na fotce o něco níž je s dortem, na kterým prská prskavka, ovšem podle háti je to PAPRSKA... krásný slovo. jo a mláďátko od želvy je želvičátko a od myši myšičátko :-) miluju jí, je úžasná!!! ty dva dny bez ní byly k nepřečkání, tentokrát jsem to nějak hůř zvládala, ale já se polepšim:-))))

takhle to vypadá na zemi pode mnou, zatímco píšu tenhle blog :-) ignác i hugo u mě spěj a oba normálně chrápou :-)))

maminčiny narozeniny

dneska mi je 33. u chlapů kristova léta, co je to u ženskejch? pocity mám smíšený.

dopoledne jsem byla za gábinou v nemocnici, daník byl na biopsii rohovky. ty dvě hodiny, co jsem na ně čekala na chodbě, než je přivezou z karláku, byly nekonečný. měla jsem o něj děsnej strach. je tak malej a chtěj ho uspat. děs. ošetřující lékař mě zná už ze včerejška, kdy jsem s dandou absolvovala odběry, zastavil se u mě, říká něco o komplikacích, nejdřív mu nerozumím, ale pak mi to dojde. nějakej průser. píšu gábině, volat si netroufám. píše zpátky, komplikace potvrzuje. ale naštěstí během půl hodiny je nejhorší pryč, už jenom čekám, až přijedou. mezitím chodím po chodbě, všude je slyšet dětskej pláč. je to oddělení kojenců a batolat, věkovej průměr zdejších pacientů je kolem 3 měsíců. spousta je jich tu bez rodičů. maličký, dvoj, tří, čtyřměsíční miminka ve velikejch postýlkách, samotný, vyděšený, plačící. sestry mají práci, dětskej pláč už nevnímaj. nejradši bych tam vlítla a všechny je vzala do náruče. nejde to, já vím, ale je mi jich tak strašně strašně strašně líto... nechápu ty mámy, co nechaj svoje malý miminka v nemocnici samotný, jedno dvě bych asi pochopila, ale kurňa, je jich tu tolik! hormony se mnou cloumaj, asi, mizím na záchod, tam brečím a čekám, až se uklidním. trochu to šlo, ale brečim i teď, když o tom píšu... pak přivezli daníka a měla jsem co dělat znovu. vypadal jak mrtvolka, strašně jsem se vyděsila, naštěstí se fyzicky rychle zlepšoval, ale na psychiku to bylo hustý. bezbrannej chlapeček, co jen tenoučce volá mámu, po narkóze ho to natahuje na blinkání, v obou nožičkách kanyly, všude přístroje, no hrozný :-( byla jsem tam s nima asi do půl druhý, pak jsem musela za háťou, hlídala mamka.

no a protože jsme dneska přece měla ty narozeniny a taky jsem si nutně potřebovala zvednout náladu, šly jsme s haťulí do víru velkoměsta. naprosto dojemně mi přála všechno nejlepší a taky usoudila, že narozeniny = dárek. po hlubokém přemýšlení mi vysvětlila, že potřebuju mašinku, abych si s ní mohla jezdit a že teda musíme dojít do hračkářství. na a o odpoledním programu bylo rozhodnuto :-) nejdřív jsme jely metrem k myšákovi na dort (čokoládovej, jak jinak) a pak tramvají do hračkářství. tady byly mašinky zapomenuty, učarovaly jí čtyři plný regály se zvířátkama od schleicha (snad to píšu dobře). dlouze jsme vybíraly a nebudu vás napínat, tady jsou noví členové hátiný sbírky :-)

oslavaaaa

úterý 2.3.2010
tak jsme si udělaly dámskou jízdu, háťa, mamka, ségra a já :-) mamčiny narozky z února a moje dnešní. šly jsme na snídani do deja vu, pro háťu to byl zážitek, páč cesta autobusem, metrem, pak dostala dort s prskavkou, kterej si sama objednala :-) posezení bylo milé jako vždycky, konečně jsem viděla nellinku po jaký době, háťa byla hodná, nic nevylila a téměř všechno snědla, prostě zadařilo se. a cesta zpět opět metrem, pro háťu zážitek nad zážitky :-)

s každým použitým dopravním prostředkem je třeba se důkladně rozloučit:-)


a dort s prskavkou, to bylo jiskřiček :-)



i přes optimistické výrazy zúčastněných byla zábava dobrá, konverzace nevázla :-)))

pes trpící 1 a 2

dneska vytahali koš, když jsme nebyli doma. opět. takhle se tvářej, když jim nadávám...

to dítě mě normálně drtí

pondělí 1.3.2010


i v člobrdu, než se mi jenom podaří nasadit, je třema figurkama v domečku :-)

moje malá pekařka

dneska jsme byly s háťou fakt pilný, vypraly jsme, uklidily, uvařily a dokonce i upekly štrůdl. a tady je důkaz, že háťa pomáhá, seč může :-)

neděle 28.2.2010

než přijdu na to, kterak změnit datum, když nestíhám vkládat každej den :-)

jaro ve vzduchu

Tohle je pro mě symbol prvních jarních dnů, nemám balkon, takže za deště a plískanic suším prádlo na sušáku v obýváku, ale s prvním teplejším dnem a sluníčkem k tomu vytahuju koš na sedačku a nebezpečně balancuju na okně :-) ale výsledek stojí za to, to prádlo usušený venku prostě voní jinak ;-)

neděle 28.2.2010